Menu Zavřeno

Příručka vinného eléva – Jak a proč vzniká korková zatuchlina?

korková zatuchlina

korkovázatuchlina

Pokud se vinař rozhodne uzavřít své víno korkem, pak mu dopřává všechny výhody zmíněné v minulém článku. Sobě ale pravděpodobně přivodí noční můry v podobě korkové zatuchliny. Co to je, jak vzniká a proč ji vinaři ani vínomilci nemají rádi?

Už se vám někdy stalo, že jste s velkým očekáváním otevřeli víno a místo orgastické vůně vaše čichové buňky čekalo peklo ve formě pachu podobajícího se plesnivině, zatuchlině nebo snad mokré lepence? Neviňte vinaře, může za to korek.

Obrovský problém korku – 2,4,6 – trichloranisol

Příčinou korkové příchuti je parazitická houba Armillaria mellea – václavka obecná. Ta se podhoubím uhnízdí v korkové kůře, kde reaguje s přirozeně se vyskytujícími molekulami trichlorfenolu. Výsledkem reakce je nechvalně známý 2,4,4-trichloranisol, neboli TCA.

V důsledku tohoto procesu dochází ke hnití korku, což se negativně projeví na vůni a chuti vína, které je pak cítit právě po korkové zatuchlině.

Běžnému konzumentovi k senzorickému vjemu TCA stačí dokonce pouhé 4 nanogramy na 1 litr vína.

Nejen korek je ale původcem TCA. Přítomnost této látky ve víně může pocházet z různých zdrojů, jako jsou sudy, palety nebo kontaminované láhve. TCA se ve víně může objevit i při špatném způsobu stáčení vína a zátkování nebo při špatných podmínkách přímo ve výrobnách.

Francouzští vinaři spočítali, že korková zatuchlina se vyskytuje přibližně v každé dvacáté lahvi. Pokud se vám tedy snad někdy stane, že narazíte na korkové víno, neodsuzujte vinaře, dejte mu další šanci u druhé, třetí, čtvrté lahvinky.